A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

A
Anežka ve skále
Arcilhář
Arcimág a jeho sluha
B
Baron Prášil
Bělouš a vraník
Bílý had
Bratříček a sestřička
Bratříček, sestřička a tři psi
Brémští muzikanti
Bubeník
C
Čas slonů
Cikánská princezna
Čarodějův učeň
Čertův ukoptěný bratr
D
Divodějný strom
Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Drakobijce
Dvanáctero bratrů
Dvanáctero lovců
E
Eletka a Žárováček
F
G
Gilgameš a Agga z Kiše
Gudrun
H
Havránka
Holínky z buvolí kůže
Honza Ježek
Honza silák
Honzíček a Grétička
Husopaska
Husopasky pláčou perly
Ch
Chlapec a had
Chytrá hloupost
Chytrá selská dcerka
Chytrý Martin
I
Ilja Muromec
J
Jak dva vandrovali
Jak Honza ke štěstí přišel
Jak ke štěstí skrze šest služebníků přišel
Jak se narodila pohádka
Jalovec
Jednoočka, dvouočka a tříočka
Jorinda a Joringel
K
Kmotřička smrt
Kohout se zlatým peřím
Kosmáček
Košile, meč a prsten
Kouzelná loď
Kouzelná torna, klobouk a roh
Kouzelný kůň
Kouzelný strom
Král Drozdí Brada
Královská hádanka
Královský syn a Ďáblova dcera
Krejčík a tři psi
Křišťálová koule
Kupecký syn a princezna
L
Labutí panna
Lesní chaloupka
Liška a vrána
Locika
Loupežnická jeskyně
M
Martin a velryba
Medvědí kůže
Modrá lucerna
N
Nebeská svatba
Nejkrásnější nevěsta
Nejmilejší Roland
Nemocný král a jeho tři synové
O
O muži bez srdce
O panně Mahuleně
O pejskovi a kočičce, jak si myli podlahu
O princezně která všechno viděla
O princi, který se ničeho nebál
O pyšné noční košilce
O rybáři a jeho ženě
O silném Honzovi
O statečném krejčíkovi
O věrném Janovi
O zlaté huse
O zlatém ptáku
Obr Paleček
Obrobijce
Obušku, z pytle ven!
Oslíček
Osmnáctero vojáků
O Myšince a splněných přáních
P
Paní Holle
Pasáček zajíců
Pidivousek
Poctivý Petr a jeho falešní bratři
Podivuhodná řemesla
Podivuhodný pták
Pohádka o jednom, co se učil bát
Poletuška
Polovina všeho
Popelka
Pravá nevěsta
Princezna a víla
Princezna Trina
Princezna z Ohňového zámku
Princezna ze Rmutného dolu
Ptačí král
Putování k ptáku Nohovi
Q
R
Rumpelniček
Řeznický tovaryš
S
Sedmikráska
Štestí a neštěstí
Šediváček
Šest služebníků
Šestero labutí
Šestka táhne světem
Šípková Růženka
Špatní kamarádi
Sedmero krkavců
Silák Vilík s tisícerem stigmat
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen
Sněženka a Růženka
Sněhurka
Spanilá Růžička
T
Tři bratři
Tři chlapíci a obr
Trylkující a hopkající skřivánek
Tři hadí lístky
Tři hejkálkové
Tři královské děti
Tři labutě
Tři pírka
Tři přadleny
U
Uhlířský princ
V
V lese žijí čarodějnice
Víla na rybníce
Včelí královna
Věrná žena
Vřeteno, člunek a jehla
Vychytralý provazník
W
X
Y
Z
Žabí král
Žabí král, aneb železný Jindřich
Ze života polního šneka Ferdy
Živá voda
Zlaté království
Zlatovlásek
Zlatovláskové
Zlatý jelen

Brémští muzikanti

Byl jednou jeden muž a ten měl osla, který mu trpělivě léta nosil pytle do mlýna. Ale nyní síly oslovi ubývaly a k práci se už více nehodil. Tu začal pán přemýšlet, že osla nechá utratit. Hodný oslík Ale osel zpozoroval, že jeho pán má něco ošklivého na mysli, a tak utekl a vydal se cestou na Brémy, že se tam stane muzikantem. Šel chvíli a uviděl loveckého psa, jak na leží cestě a žalostně vyje."Proč tak naříkáš, Chytane?""Ach, odpověděl pes: "protože jsem starý, den ode dne slábnu, a na lovu nejsem k ničemu a pán mě chce zastřelit, tak jsem utekl, ale kdo mi teď dá najíst?""Víš ty co?" řekl osel: "pojď do Brém a taky se staň muzikantem. Můžeme společně hrát, ja hrají na loutnu a ty můžeš tlouci do bubnů."S tím byl pes srozuměn, a tak pokračovali spolu. Nešli dlouho a uviděli na cestě sedět kočku, která se tvářila jako tři dny špatné počasí."Copak ti přelítlo přes noc, Mourovatá?" zeptal se osel."Jak mohu být veselá, když jde o život?", odpověděla kočka: "Jsem stará, zuby mi trnou, raději sedím u pece a předu, než lovím myši. A moje paní mě chce utopit. Dobra rada drahá, co si mam asi počít?""Tak s námi pojď do Brém! Rozumíš přece noční hudbě, můžeš se taky stát muzikantem."Kočce to připadlo jako dobrý nápad a šla s nimi. Když ti tři tak spolu kráčeli, přišli na jeden statek a tam uviděli sedět kohouta na bráně a děsně křičet.z plna hrdla."Copak tu řveš jako na lesy?""Statkářka si kuchařku zavolala, že mi má dnes večer hlavu useknout, zítra, to bude neděle, máme hosty a ze mne polévku uvaří. Proto nyní řvu, co mi síly stačí, dokud ještě mohu.", řekl kohout."Ale", odvětil mu osel: "raději s námi pojď do Brém, něco lepšího něž smrt najdeš všude, máš dobrý hlas, můžeš muzicírovat s námi."Kohout taky souhlasil, tak kráčeli cestou do Brém již čtyři. A den se krátil a nastal večer a zvířata se rozhodla, že přenocují v lese. Osel a pes se položili pod jeden vysoký strom, kočka se uvelebila na jednu větev a kohout vyletěl na vrcholek, aby byl v bezpečí. Dříve však než se uložil k spánku, rozhlédl se kohout do všech čtyř světových stran a tu spatřil světýlko. Zavolal na své kamarády, že tam někde musí být dům, a tak osel rozhodl, že vstanou a půjdou ještě chvíli dál, tady ten nocleh je stejně nic moc není. Pes si byl pomyslil, že pár kostí s kusem masa by nebylo také k zahození, a tak se společně vydali za tím světlem.Brzy uviděli světlo i oni v dálce zářit, stále se zvětšovalo, až spatřili, že před nimi stojí velký osvětlený loupežnický dům. Osel, se jako největší podíval oknem dovnitř, a když se ho byl kohout ptal, cože vidí, tu jim odvětil, že prostřený stůl s vybranými pochoutkami a pitím, kolem sedí loupežníci a dávají si do nosu."To by bylo něco pro nás", řekl kohout a zvířata přemýšlela, jak loupežníky od té hostiny vypudit, až přišla na takový nápad, že osel si stoupnul na zadní, opřel se o okno, pes mu vyskočil na záda, kočka vylezla nahoru na psa a kohout vyletěl úplně nahoru, až kočce na hlavu. Na znamení začali společně muzicírovat, osel hýkal, pes vyl, kočka mňoukala, kohout kokrhal až okenní tabule řinčely.Když uslyšeli loupežníci ten děsivý hlomoz vyskočili od stolu. Pomyslili si, že nějaké strašidlo přichází a ve velkém zmatku a strachu vyrazili pryč do lesa. Tak si nyní ke stolu sedli brémští poutníci a jedli a pili, co jim hrdla ráčila.Když byli s jídlem hotovi, uhasili světlo a uložili se ke spánku,. Osel si lehnul na smetiště na dvoře, pes za dveře, kočka do krbu na horký popel, kohout si vyletěl na střechu. A protože byli tou dlouhou štrapácí unaveni, za chvíli všichni spali.O půlnoci loupežníci, kteří byli nedaleko, viděli, že v domě nesvíti světlo, tedy kapitán řekl, že přece se nenechají takovou lapálií odradit a poslal jednoho loupežníka na výzvědy, aby zjistil, zda v domě ještě někdo přebývá. V domě bylo ticho.Loupežník šel do kuchyně, chtěl rozdělat oheň, tu uviděl rudě zářící oči kočky a myslel, že jsou to žhavé uhlíky, Popadl sirku a chtěl si připálit. Ale kočka nerozuměla tomuto žertu, skočila mu do obličeje a škrábala ze všech sil. Loupežník se děsivě polekal, skočil ke dveřím, ale pes, který tu ležel, se mu zakousnul do nohy. Když se loupežník dostal na dvůr a přes smetiště si cestu krátit chtěl, tu ho osel nakopl předníma nohama velkou silou. Kohouta řev probudil a na střeše křičel:"Kykyryky!"
A loupežník utíkal, co mu síly stačili ke kapitánovi a vyprávěl mu, že v domě bydlí teď strašlivá čarodějnice, které má dlouhé ostré nehty a celý obličej mu poškrábala, u dveří číhá muž s ostrým nožem a nohu mu poranil, na dvoře leží černý netvor, který ho dřevěnou latí přetáhnul, a na střeše sedí soudce a volá:"Přiveďte mi toho pobudu sem."Když to byl viděl, utíkal pryč.A tak se v domě loupežníci už nikdy neukázali, a naší čtyři brémští muzikanti tam zůstali a dál už nikdy neputovali.
 

Byl jednou jeden muž a ten měl osla, který mu trpělivě léta nosil pytle do mlýna. Ale nyní síly oslovi ubývaly a k práci se už více nehodil. Tu začal pán přemýšlet, že osla nechá utratit. Ale osel zpozoroval, že jeho pán má něco ošklivého na mysli, a tak utekl a vydal se cestou na Brémy, že se tam stane muzikantem.
Šel chvíli a uviděl loveckého psa, jak na leží cestě a žalostně vyje.
"Proč tak naříkáš, Chytane?"
"Ach, odpověděl pes: "protože jsem starý, den ode dne slábnu, a na lovu nejsem k ničemu a pán mě chce zastřelit, tak jsem utekl, ale kdo mi teď dá najíst?"
"Víš ty co?" řekl osel: "pojď do Brém a taky se staň muzikantem. Můžeme společně hrát, ja hrají na loutnu a ty můžeš tlouci do bubnů."
S tím byl pes srozuměn, a tak pokračovali spolu. Nešli dlouho a uviděli na cestě sedět kočku, která se tvářila jako tři dny špatné počasí.
"Copak ti přelítlo přes noc, Mourovatá?" zeptal se osel.
"Jak mohu být veselá, když jde o život?", odpověděla kočka: "Jsem stará, zuby mi trnou, raději sedím u pece a předu, než lovím myši. A moje paní mě chce utopit. Dobra rada drahá, co si mam asi počít?"
"Tak s námi pojď do Brém! Rozumíš přece noční hudbě, můžeš se taky stát muzikantem."
Kočce to připadlo jako dobrý nápad a šla s nimi. Když ti tři tak spolu kráčeli, přišli na jeden statek a tam uviděli sedět kohouta na bráně a děsně křičet.z plna hrdla.
"Copak tu řveš jako na lesy?"
"Statkářka si kuchařku zavolala, že mi má dnes večer hlavu useknout, zítra, to bude neděle, máme hosty a ze mne polévku uvaří. Proto nyní řvu, co mi síly stačí, dokud ještě mohu.", řekl kohout.
"Ale", odvětil mu osel: "raději s námi pojď do Brém, něco lepšího něž smrt najdeš všude, máš dobrý hlas, můžeš muzicírovat s námi."
Kohout taky souhlasil, tak kráčeli cestou do Brém již čtyři. A den se krátil a nastal večer a zvířata se rozhodla, že přenocují v lese. Osel a pes se položili pod jeden vysoký strom, kočka se uvelebila na jednu větev a kohout vyletěl na vrcholek, aby byl v bezpečí. Dříve však než se uložil k spánku, rozhlédl se kohout do všech čtyř světových stran a tu spatřil světýlko. Zavolal na své kamarády, že tam někde musí být dům, a tak osel rozhodl, že vstanou a půjdou ještě chvíli dál, tady ten nocleh je stejně nic moc není. Pes si byl pomyslil, že pár kostí s kusem masa by nebylo také k zahození, a tak se společně vydali za tím světlem.
Brzy uviděli světlo i oni v dálce zářit, stále se zvětšovalo, až spatřili, že před nimi stojí velký osvětlený loupežnický dům. Osel, se jako největší podíval oknem dovnitř, a když se ho byl kohout ptal, cože vidí, tu jim odvětil, že prostřený stůl s vybranými pochoutkami a pitím, kolem sedí loupežníci a dávají si do nosu.
"To by bylo něco pro nás", řekl kohout a zvířata přemýšlela, jak loupežníky od té hostiny vypudit, až přišla na takový nápad, že osel si stoupnul na zadní, opřel se o okno, pes mu vyskočil na záda, kočka vylezla nahoru na psa a kohout vyletěl úplně nahoru, až kočce na hlavu. Na znamení začali společně muzicírovat, osel hýkal, pes vyl, kočka mňoukala, kohout kokrhal až okenní tabule řinčely.
Když uslyšeli loupežníci ten děsivý hlomoz vyskočili od stolu. Pomyslili si, že nějaké strašidlo přichází a ve velkém zmatku a strachu vyrazili pryč do lesa. Tak si nyní ke stolu sedli brémští poutníci a jedli a pili, co jim hrdla ráčila.
Když byli s jídlem hotovi, uhasili světlo a uložili se ke spánku,. Osel si lehnul na smetiště na dvoře, pes za dveře, kočka do krbu na horký popel, kohout si vyletěl na střechu. A protože byli tou dlouhou štrapácí unaveni, za chvíli všichni spali.
O půlnoci loupežníci, kteří byli nedaleko, viděli, že v domě nesvíti světlo, tedy kapitán řekl, že přece se nenechají takovou lapálií odradit a poslal jednoho loupežníka na výzvědy, aby zjistil, zda v domě ještě někdo přebývá. V domě bylo ticho.Loupežník šel do kuchyně, chtěl rozdělat oheň, tu uviděl rudě zářící oči kočky a myslel, že jsou to žhavé uhlíky, Popadl sirku a chtěl si připálit. Ale kočka nerozuměla tomuto žertu, skočila mu do obličeje a škrábala ze všech sil. Loupežník se děsivě polekal, skočil ke dveřím, ale pes, který tu ležel, se mu zakousnul do nohy. Když se loupežník dostal na dvůr a přes smetiště si cestu krátit chtěl, tu ho osel nakopl předníma nohama velkou silou. Kohouta řev probudil a na střeše křičel:
"Kykyryky!"
A loupežník utíkal, co mu síly stačili ke kapitánovi a vyprávěl mu, že v domě bydlí teď strašlivá čarodějnice, které má dlouhé ostré nehty a celý obličej mu poškrábala, u dveří číhá muž s ostrým nožem a nohu mu poranil, na dvoře leží černý netvor, který ho dřevěnou latí přetáhnul, a na střeše sedí soudce a volá:
"Přiveďte mi toho pobudu sem."
Když to byl viděl, utíkal pryč.
A tak se v domě loupežníci už nikdy neukázali, a naší čtyři brémští muzikanti tam zůstali a dál už nikdy neputovali. 

Doporučuji:
Kostkované pohádky Dády Kostkové