A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

A
Anežka ve skále
Arcilhář
Arcimág a jeho sluha
B
Baron Prášil
Bělouš a vraník
Bílý had
Bratříček a sestřička
Bratříček, sestřička a tři psi
Brémští muzikanti
Bubeník
C
Čas slonů
Cikánská princezna
Čarodějův učeň
Čertův ukoptěný bratr
D
Divodějný strom
Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Drakobijce
Dvanáctero bratrů
Dvanáctero lovců
E
Eletka a Žárováček
F
G
Gilgameš a Agga z Kiše
Gudrun
H
Havránka
Holínky z buvolí kůže
Honza Ježek
Honza silák
Honzíček a Grétička
Husopaska
Husopasky pláčou perly
Ch
Chlapec a had
Chytrá hloupost
Chytrá selská dcerka
Chytrý Martin
I
Ilja Muromec
J
Jak dva vandrovali
Jak Honza ke štěstí přišel
Jak ke štěstí skrze šest služebníků přišel
Jak se narodila pohádka
Jalovec
Jednoočka, dvouočka a tříočka
Jorinda a Joringel
K
Kmotřička smrt
Kohout se zlatým peřím
Kosmáček
Košile, meč a prsten
Kouzelná loď
Kouzelná torna, klobouk a roh
Kouzelný kůň
Kouzelný strom
Král Drozdí Brada
Královská hádanka
Královský syn a Ďáblova dcera
Krejčík a tři psi
Křišťálová koule
Kupecký syn a princezna
L
Labutí panna
Lesní chaloupka
Liška a vrána
Locika
Loupežnická jeskyně
M
Martin a velryba
Medvědí kůže
Modrá lucerna
N
Nebeská svatba
Nejkrásnější nevěsta
Nejmilejší Roland
Nemocný král a jeho tři synové
O
O muži bez srdce
O panně Mahuleně
O pejskovi a kočičce, jak si myli podlahu
O princezně která všechno viděla
O princi, který se ničeho nebál
O pyšné noční košilce
O rybáři a jeho ženě
O silném Honzovi
O statečném krejčíkovi
O věrném Janovi
O zlaté huse
O zlatém ptáku
Obr Paleček
Obrobijce
Obušku, z pytle ven!
Oslíček
Osmnáctero vojáků
O Myšince a splněných přáních
P
Paní Holle
Pasáček zajíců
Pidivousek
Poctivý Petr a jeho falešní bratři
Podivuhodná řemesla
Podivuhodný pták
Pohádka o jednom, co se učil bát
Poletuška
Polovina všeho
Popelka
Pravá nevěsta
Princezna a víla
Princezna Trina
Princezna z Ohňového zámku
Princezna ze Rmutného dolu
Ptačí král
Putování k ptáku Nohovi
Q
R
Rumpelniček
Řeznický tovaryš
S
Sedmikráska
Štestí a neštěstí
Šediváček
Šest služebníků
Šestero labutí
Šestka táhne světem
Šípková Růženka
Špatní kamarádi
Sedmero krkavců
Silák Vilík s tisícerem stigmat
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen
Sněženka a Růženka
Sněhurka
Spanilá Růžička
T
Tři bratři
Tři chlapíci a obr
Trylkující a hopkající skřivánek
Tři hadí lístky
Tři hejkálkové
Tři královské děti
Tři labutě
Tři pírka
Tři přadleny
U
Uhlířský princ
V
V lese žijí čarodějnice
Víla na rybníce
Včelí královna
Věrná žena
Vřeteno, člunek a jehla
Vychytralý provazník
W
X
Y
Z
Žabí král
Žabí král, aneb železný Jindřich
Ze života polního šneka Ferdy
Živá voda
Zlaté království
Zlatovlásek
Zlatovláskové
Zlatý jelen

Chytrá selská dcerka

Byl jednou jeden chudý sedláček, který neměl ani kousek země, jenom malinkou chýšku a jedinou dcerku a ta jednou pravila:
„Poprosíme pana krále o kousek kopaniny.“
Král jejich prosbu vyslyšel a daroval jim koutek úhoru, který otec okopal; chtěl tam zasít trochu obilí a jeden artěl osázet zeleninou. Když už políčko bylo skoro hotovo, tu našli v zemi hmoždíř z ryzího zlata.
Hmoždíř „Poslyš, Doubravko,“ řekl otec: „když k nám byl náš král tak milostivý a tohle políčko nám věnoval, tak mu musíme za to dát tenhle hmoždíř.“
Ale Doubravka s tím nesouhlasila a řekla:
„Ale tatínku, když máme hmoždíř a nemáme paličku, musíme napřed nalézt paličku a do té doby o tom nálezu pomlčet.“
Ale otec ji neposlechnul, vzal hmoždíř a nesl ho panu králi; řekl mu, že ho našel na ladech a jemu k uctění přinesl. Král vzal hmoždíř a ptal se, zda už nic jiného nenašel.
„Ne.“ odpověděl sedláček.
Tu král řekl, že musí mít přece ještě paličku, ale sedlák odvětil, že paličku nenašel, ale mnoho mu to nepomohlo, jakoby do větru mluvil, byl vsazen do vězení a měl tam tak dlouho sedět, dokud paličku králi nevydá.
Sluhové mu každý den nosili chleba a vodu, jak to ve vězení bývá, a slyšeli, jak sedláček celé dny naříká:
„Ach, kdybych byl svoji dcerku poslechnul! Ach, kdybych byl svoji dcerku poslechnul!“
Tak šli před krále a vše mu vypověděli, že vězeň celé dny nic nejí a nepije a jen naříká. Tak král sluhům přikázal, aby sedláčka přivedli; a pak se ho král zeptal, proč celé dny volá: Ach, kdybych byl svoji dcerku poslechnul!
„Copak ti to tvoje dcera řekla?“
„Ona mi radila, abych vám ten hmoždíř nenosil, dokud i paličku nenajdu.“
„Máš chytrou dceru, rád bych ji viděl.“
Tak musela Doubravka před krále a on se jí ptal, zda je tak chytrá, a řekl jí, že on jí dá hádanku a když ji uhodne, pak si ji vezme za ženu. S tím Doubravka souhlasila, že bude tedy hádat.
Tu řekl král:
„Přijeď na zámek ani nahá ani oblečená, ani pěšky ani na voze, ne po cestě ani mimo cestu, a když tohle dokážeš, ožením se s tebou.“
Tak přišla Doubravka domů, svlékla se donaha, neoblékla si však nic, nýbrž vzala rybářskou síť a tu omotala kolem sebe, a tak nebyla nahá. Vypůjčila si za peníze osla, kterému uvázala za ocas rybářskou sít, do které si sedla. Osel ji pak za sebou i smýkal, a tak nešla ani nejela. Osel musel jít v kolejích, které vyjezdily na cestě těžké formanské vozy, takže se země dotýkal jen částí kopyt, a tak nebyl na cestě ani mimo ni.
A když takto na zámek dorazila, král ji řekl, že jeho hádanku správně rozluštila a vše splnila. Pak propustil jejího otce z vězení, vzal si Doubravku za ženu a zaopatřil ji po královsku.
Uběhlo několik let a jednou se stalo, že sedláci vezli na zámek na vozech dřevo, aby ho prodali, někteří měli zapřažené koně a jiní zase voly. Byl tam i sedlák, co měl tři koně a jedné kobyle se narodilo v tom čase hříbátko a uteklo pryč a lehlo si mezi dva voly, kteří u jiného vozu leželi.
Když se sedláci vrátili ke svým povozům, nastal velký povyk a svár, a ten, co byli voli jeho, si chtěl hříbátko ponechat a řekl, že se volům narodilo; ale ten druhý pravil, že takto to být nemohlo, že jeho kobyla to hříbátko porodila. Ten křik dolehl až ke králi a ten tak rozhodl, že tam hříbátko patří, kde ulehlo a dostal je sedlák s voly.
Ten druhý vyšel ven a plakal a naříkal nad svým hříbátkem. Tu uslyšel, že prý královna je velmi milostivá, protože taky pochází ze selského rodu; šel tedy k ní a prosil jí, aby mu pomohla hříbátko po právu dostat zpět.
Tu ho mladá královna prosila, aby ji nikdy nevyzradil, že ona mu byla poradila a pak mu řekla, že na zítří, až bude král konat přehlídku stráží, má na cestě rozhodit rybářskou síť, jakoby lovil ryby.
Sedlák učinil, jak mu byla Doubravka poradila a druhého dne se na jedno vyprahlé místo u cesty postavil a čekal na krále. Když král projížděl kolem, poslal sluhu, aby se vyptal, co to tam ten bláznivý muž provádí.
Posel se sedláka ptal a ten mu pravil, že chytá přeci ryby. Ale sluha pravil, že tu není voda, a tak sedlák odvětil:
„Když mohou mít volové hříbátko, proč bych nemohl na úhoru rybařit?“
Posel běžel ke králi a vše mu vypověděl, a tu nechal král sedláka přivést a řekl, že to nemá ze své hlavy, že mu to musel někdo poradit. Ale sedláček nechtěl královnu vyzradit a jen drmolil: „Bůh chraň!“
Tu ho král nechal položit na otep slámy, a tak dlouho tlouci a trýzniti, dokud neprozradil, že tu radu má od královny.
Když se král vrátil domů, osopil se na Doubravku:
„Tak falešně ses ke mně zachovala, nechci tě více za ženu; tvůj čas tady vypršel, vrať se tam, odkud jsi přišla, do své selské chalupy.“
Pak jí ještě milostivě dovolil, že si může na rozloučenou vzít to, co je jí na zámku nejmilejší. Královna ho políbila na rozloučenou a pak pravila, že si ještě připijí a připravila králi silný uspávací nápoj; a když si připili, ona se napila jen trošku, kdežto král vypil vše až do dna a za chvíli upadl do hlubokého spánku.
Královnička zavolala sluhy a společně svého manžela zavinuli do lněného ubrusu a dopravili domů do otcovy chalupy.
Doubravka položila krále do postele, kde ještě den a celou noc spal, než se byl probudil a zvolal:
„Bože, kde to jsem?“ a volal své sluhy, ale žádný nepřišel.
Konečně přišla Doubravka k posteli a pravila mu, že ona si jen vzala domů to, co je jí na zámku nejdražší.
Tu se králi kutálely po tvářích slzy dojetí a vzal Doubravku za ruce a že ona je jeho jediná ji pravil. Vzal ji opět na královský zámek a tam pak spolu šťastně žili do konce svých dní.

Doporučuji:
Kostkované pohádky Dády Kostkové