A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

A
Anežka ve skále
Arcilhář
Arcimág a jeho sluha
B
Baron Prášil
Bělouš a vraník
Bílý had
Bratříček a sestřička
Bratříček, sestřička a tři psi
Brémští muzikanti
Bubeník
C
Čas slonů
Cikánská princezna
Čarodějův učeň
Čertův ukoptěný bratr
D
Divodějný strom
Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Drakobijce
Dvanáctero bratrů
Dvanáctero lovců
E
Eletka a Žárováček
F
G
Gilgameš a Agga z Kiše
Gudrun
H
Havránka
Holínky z buvolí kůže
Honza Ježek
Honza silák
Honzíček a Grétička
Husopaska
Husopasky pláčou perly
Ch
Chlapec a had
Chytrá hloupost
Chytrá selská dcerka
Chytrý Martin
I
Ilja Muromec
J
Jak dva vandrovali
Jak Honza ke štěstí přišel
Jak ke štěstí skrze šest služebníků přišel
Jak se narodila pohádka
Jalovec
Jednoočka, dvouočka a tříočka
Jorinda a Joringel
K
Kmotřička smrt
Kohout se zlatým peřím
Kosmáček
Košile, meč a prsten
Kouzelná loď
Kouzelná torna, klobouk a roh
Kouzelný kůň
Kouzelný strom
Král Drozdí Brada
Královská hádanka
Královský syn a Ďáblova dcera
Krejčík a tři psi
Křišťálová koule
Kupecký syn a princezna
L
Labutí panna
Lesní chaloupka
Liška a vrána
Locika
Loupežnická jeskyně
M
Martin a velryba
Medvědí kůže
Modrá lucerna
N
Nebeská svatba
Nejkrásnější nevěsta
Nejmilejší Roland
Nemocný král a jeho tři synové
O
O muži bez srdce
O panně Mahuleně
O pejskovi a kočičce, jak si myli podlahu
O princezně která všechno viděla
O princi, který se ničeho nebál
O pyšné noční košilce
O rybáři a jeho ženě
O silném Honzovi
O statečném krejčíkovi
O věrném Janovi
O zlaté huse
O zlatém ptáku
Obr Paleček
Obrobijce
Obušku, z pytle ven!
Oslíček
Osmnáctero vojáků
O Myšince a splněných přáních
P
Paní Holle
Pasáček zajíců
Pidivousek
Poctivý Petr a jeho falešní bratři
Podivuhodná řemesla
Podivuhodný pták
Pohádka o jednom, co se učil bát
Poletuška
Polovina všeho
Popelka
Pravá nevěsta
Princezna a víla
Princezna Trina
Princezna z Ohňového zámku
Princezna ze Rmutného dolu
Ptačí král
Putování k ptáku Nohovi
Q
R
Rumpelniček
Řeznický tovaryš
S
Sedmikráska
Štestí a neštěstí
Šediváček
Šest služebníků
Šestero labutí
Šestka táhne světem
Šípková Růženka
Špatní kamarádi
Sedmero krkavců
Silák Vilík s tisícerem stigmat
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen
Sněženka a Růženka
Sněhurka
Spanilá Růžička
T
Tři bratři
Tři chlapíci a obr
Trylkující a hopkající skřivánek
Tři hadí lístky
Tři hejkálkové
Tři královské děti
Tři labutě
Tři pírka
Tři přadleny
U
Uhlířský princ
V
V lese žijí čarodějnice
Víla na rybníce
Včelí královna
Věrná žena
Vřeteno, člunek a jehla
Vychytralý provazník
W
X
Y
Z
Žabí král
Žabí král, aneb železný Jindřich
Ze života polního šneka Ferdy
Živá voda
Zlaté království
Zlatovlásek
Zlatovláskové
Zlatý jelen

Polovina všeho


 
Joseph Haltrich



eden kupec měl tři syny, když vyrostli, otec jim řekl: „Teď chci vidět, jak se umíte postavit k obchodu, tady máte každý sto guldenů a jeďte do hlavního města a nakupte!“


i dva starší vyrazili spolu napřed, toho nejmladšího nechali samotného, neboť s ním nechtěli nic mít; si tak myslili, že je to hlupáček a museli by se za něj stydět. Ve městě každý nakoupil tak mnoho věcí, kolik se za sto guldenů vůbec dalo koupit, a když se vrátili domů, otec je pochválil a byl s nimi spokojen.


dyž jel do města ten nejmladší Braslav, uviděl na cestě ležet mrtvého člověka, kterého klovali ptáci. Tu se mu ho zželelo, běžel do nejbližšího městečka a ptal se, proč nechali toho mrtvého jen tak ležet na cestě. „Protože není nikdo,“ řekli lidé: „kdo by pohřeb zaplatil.“ „Já to zaplatím!“ řekl Braslav a nechal ihned mrtvého řádně pohřbít a stálo to rovných padesát guldenů. Celý spokojený spěchal Braslav dál, přijel do hlavního města a nakoupil za zbylých padesát guldenů zboží. Když přijel domů, vyprávěl otci, co byl s těmi penězi učinil, avšak tento se rozhněval a křičel: „Ty jsi špatný kupec! Jestli to ještě jednou uděláš, vyženu tě jako psa!“


o nějakém čase poslal otec své tři syny opět na nákupy, dal jim tentokráte dvě stě guldenů a řekl: „Uvidíme, kdo z vás nejlépe nakoupí.“ Ti dva starší bratři pospíchali opět do města a rovnou cestou do krámů a nakoupili tak levně, že s nimi byl otec zcela spokojen.


dyž Braslav přijel do města a chodil ulicemi, uviděl za mříží místního žaláře překrásnou dívku. Zůstal tedy překvapeně stát a ptal se jí, jak se tam dostala. Plačící dívka mu vyprávěla, že ve městě někdo ukradnul sto guldenů a ji mají za tu zlodějku, ale není to pravda, ona ale nemůže říci proč a jak. Chlapci se dívky zželelo, šel k soudci a řekl. „Ta dívka je nevinná, dejte ji svobodu! A tady je těch sto guldenů, dokud pravého zloděje nenajdete!“ Tak dívku pustili na svobodu; ona to byla princezna, která chodila každý den v přestrojení do domů chudých a činila tam tajně dobré skutky. Toho dne byla zrovna na ulici, když biřicové sledovali stopu pachatele, a protože tihle princeznu nepoznali, odvlekli ji čile do vězení. Když nyní byla volná, dala jinochovi zlatý prsten a řekla: „Podle něj tě jednou poznám.“ Pak pospíchala na královský hrad, aby ji tam nepostrádali.


raslav za těch zbylých sto guldenů nakoupil zboží a jel zvesela jako člověk, který kus dobré práce učinil, domů a tam vyprávěl svému otci, jak ubohé děvče z vězení vysvobodil. „Z tebe nic nebude!“ křičel jeho otec plný hněvu: „Kliď se mi z očí, ať tě už nikdy nevidím.“


ak musel ubohý Braslav pryč. Jeho otec mu dal jediný gulden, s kterým jsi měl ve světě vystačit. A nikomu nesměl říci, čí je syn. Dlouhý čas Braslav vandroval světem sem a zase tam, ale do žádného služby ho nechtěli. Když jednou seděl v neveselých myšlenkách u cesty, přišel k němu starý muž v šedivém kabátě a zeptal se: „Proč jsi tak smutný?“ Tu mu chlapec vyprávěl svůj nešťastný příběh. Stařec ho utěšoval a řekl: „Když mi slíbíš, že po sedmi letech mi dáš polovinu z toho, co budeš mít, mohu ti dopomoci k velkému štěstí.“ „To ti ze srdce rád slibuji!“ odvětil mu Braslav. „Tak pospíchej do hlavního města, princezna na tebe čeká!“ s těmi slovy se stařec vzdálil. Braslav spěchal do královského města.


rál si přál, aby se jeho dcera provdala, ale protože ji velmi miloval, řekl: „Nechci ti činit žádné násilí, zvol si muže podle svého srdce, i kdyby to měl být ten nejnuznější v zemi, budeš ho mít.“ Již mnoho hrabat a rytířů, ano také knížat a králů se ucházelo o její přízeň, ale marně. Tu se objevil Braslav a sotva princezna na jeho prstu uviděla onen prsten, zvolala radostně: „Otče, požehnej nám!“ Kdo byl šťastnější než král, když viděl své milované dítě celé blažené a její přání rád vyplnil. Slavili ve vší nádheře svatbu. Braslav se po smrti svého tchána stal králem a žili v míru a lásce.


plynulo sedm let a jednoho dne se objevil ten stařec a žádal, jak bylo dříve domluveno, polovinu ze všeho, co Braslav měl. Král byl ihned srozuměn a vše poctivě na dvě půle rozdělil a tu jednu starci dal. Ale pak chtěl stařec i polovinu dětí, a tak mu Braslav dal s těžkým srdcem jednoho syna, protože měl dva. K posledku zůstala jeho žena a stařec si žádal také polovinu. „Jak by to bylo možno?“ zvolal král ohromeně. „Musíš ji rozseknout!“ řekl stařec. Tu se Braslav vyděsil a po krátkém zamyšlení pravil: „Já ji příliš miluji na to, abych ji ublížil, abych jí jen vlas zkřivil, ale slíbil jsem ti to a svému slibu chci dostát. Vezmi si moji ženu celou!“ „Vše je tvé!“ zvolal stařec: „Neboť svoji věrnost jsi osvědčil!“ A v tom okamžiku stařec králi před očima zmizel
Doporučuji:
Kostkované pohádky Dády Kostkové