A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

A
Anežka ve skále
Arcilhář
Arcimág a jeho sluha
B
Baron Prášil
Bělouš a vraník
Bílý had
Bratříček a sestřička
Bratříček, sestřička a tři psi
Brémští muzikanti
Bubeník
C
Čas slonů
Cikánská princezna
Čarodějův učeň
Čertův ukoptěný bratr
D
Divodějný strom
Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Drakobijce
Dvanáctero bratrů
Dvanáctero lovců
E
Eletka a Žárováček
F
G
Gilgameš a Agga z Kiše
Gudrun
H
Havránka
Holínky z buvolí kůže
Honza Ježek
Honza silák
Honzíček a Grétička
Husopaska
Husopasky pláčou perly
Ch
Chlapec a had
Chytrá hloupost
Chytrá selská dcerka
Chytrý Martin
I
Ilja Muromec
J
Jak dva vandrovali
Jak Honza ke štěstí přišel
Jak ke štěstí skrze šest služebníků přišel
Jak se narodila pohádka
Jalovec
Jednoočka, dvouočka a tříočka
Jorinda a Joringel
K
Kmotřička smrt
Kohout se zlatým peřím
Kosmáček
Košile, meč a prsten
Kouzelná loď
Kouzelná torna, klobouk a roh
Kouzelný kůň
Kouzelný strom
Král Drozdí Brada
Královská hádanka
Královský syn a Ďáblova dcera
Krejčík a tři psi
Křišťálová koule
Kupecký syn a princezna
L
Labutí panna
Lesní chaloupka
Liška a vrána
Locika
Loupežnická jeskyně
M
Martin a velryba
Medvědí kůže
Modrá lucerna
N
Nebeská svatba
Nejkrásnější nevěsta
Nejmilejší Roland
Nemocný král a jeho tři synové
O
O muži bez srdce
O panně Mahuleně
O pejskovi a kočičce, jak si myli podlahu
O princezně která všechno viděla
O princi, který se ničeho nebál
O pyšné noční košilce
O rybáři a jeho ženě
O silném Honzovi
O statečném krejčíkovi
O věrném Janovi
O zlaté huse
O zlatém ptáku
Obr Paleček
Obrobijce
Obušku, z pytle ven!
Oslíček
Osmnáctero vojáků
O Myšince a splněných přáních
P
Paní Holle
Pasáček zajíců
Pidivousek
Poctivý Petr a jeho falešní bratři
Podivuhodná řemesla
Podivuhodný pták
Pohádka o jednom, co se učil bát
Poletuška
Polovina všeho
Popelka
Pravá nevěsta
Princezna a víla
Princezna Trina
Princezna z Ohňového zámku
Princezna ze Rmutného dolu
Ptačí král
Putování k ptáku Nohovi
Q
R
Rumpelniček
Řeznický tovaryš
S
Sedmikráska
Štestí a neštěstí
Šediváček
Šest služebníků
Šestero labutí
Šestka táhne světem
Šípková Růženka
Špatní kamarádi
Sedmero krkavců
Silák Vilík s tisícerem stigmat
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen
Sněženka a Růženka
Sněhurka
Spanilá Růžička
T
Tři bratři
Tři chlapíci a obr
Trylkující a hopkající skřivánek
Tři hadí lístky
Tři hejkálkové
Tři královské děti
Tři labutě
Tři pírka
Tři přadleny
U
Uhlířský princ
V
V lese žijí čarodějnice
Víla na rybníce
Včelí královna
Věrná žena
Vřeteno, člunek a jehla
Vychytralý provazník
W
X
Y
Z
Žabí král
Žabí král, aneb železný Jindřich
Ze života polního šneka Ferdy
Živá voda
Zlaté království
Zlatovlásek
Zlatovláskové
Zlatý jelen

Tři bratři

Byl jednou jeden muž, který měl tři syny a žádné jiné jmění, než ten krásný dům, ve kterém bydlili.Byl jednou jeden muž, který měl tři syny a žádné jiné jmění, než ten krásný dům, ve kterém bydlili. A protože by rád jednomu z nich před smrtí ten dům předal, ale jako otec miloval jednoho stejně jako druhého, tak nevěděl, co si má počít, neboť dům, který byl po předcích, prodat a pak mezi ně peníze rozdělit nechtěl.
Nakonec si konečně věděl rady a synům pravil:
„Jděte do světa a vyučte se tam nějakému řemeslu, až se vrátíte, kdo mi nejlepší mistrovský kousek předvede, ten zdědí dům.“
S tím synové souhlasili, ten nejstarší se chtěl stát podkovářem, ten druhý lazebníkem, ten třetí učitelem šermu. Tak si určili čas, ve kterém se zase setkají, a vydali se do světa. Každému z nich se podařilo najít mistra ve svém oboru a tomu umění se od něj vyučit.
Boček podkovával královské koně a říkal si: „Nemohu nic ztratit, jenom získat dům.“
Jetřich holil urozené muže a taky si myslel, že dům již mu patří. Kašpar jako učitel šermu obdržel mnoho ran, ale zatnul zuby a nenechal se odradit, neboť si vždy říkal:
„Nebudeš se bát ran, pak dům jistě dostaneš.“
Ve stanoveném čase se sešli opět u otce, ale nevěděli, kde vzít nejlepší příležitost, aby mu ukázali své umění, sedli si tedy společně před dům a radili se. Jak tak seděli, běžel kolem zajíc.
„Podívejte!“ zvolal Jetřich: „Ten přichází jako na zavolanou.“
Popadl umyvadlo a mýdlo, a když zajíc přiběhl blíž, pak ho v plném běhu namydlil, taky mu oholil v plném běhu fousky, aniž by ho říznul či mu zkřivil jen vlásek.
„To se mí líbí,“ řekl otec: „jestli nic lepšího ti druzí dva nepředvedou, dům je tvůj.“
Dlouho to netrvalo, jel kolem pán v kočáře.
„Nyní ti já otče ukáží, co dovedu“ řekl Boček a skočil na kočár, strhnul koni, který cválal, všechny čtyři podkovy a přibil mu v běhu čtyři nové.
„No ty si pořádný chlapák,“ řekl otec: „umíš svoji práci opravdu dobře, stejně jako tvůj bratr, no nevím, komu z vás dům dám.“
Tu řekl Kašpar: „Otče, nechej i mne ukázat svoje umění.“
Když bylo začalo pršet, tu vytáhl Kašpar svůj kord a sekal jím nad hlavou tak rychle, že na něj ani kapka nedopadla, a když déšť byl zesílil a nakonec lilo jako z konve, sekal kordem stále rychleji a zůstal suchý, jako kdyby měl střechu nad hlavou.
Když to byl otec viděl, velmi se podivil a řekl:
„Ty jsi mi nejlepší mistrovský kousek ukázal, synu, dům je tvůj“
S tím byli i jeho bratři souhlasili, a protože se měli velmi rádi, zůstali nakonec v tom domě žít všichni tři společně, a protože byli mistři svého oboru, vydělali si hodně peněz a dobře se jim vedlo.
Tak žili spokojeně až do vysokého stáří, a když jeden z nich onemocněl a umřel, ti druzí dva se tak trápili, že taky onemocněli a zemřeli. Tak byli ti tři, protože se tak milovali, všichni tři uloženi do jednoho hrobu.

Doporučuji:
Kostkované pohádky Dády Kostkové