A B C D E F G H CH I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

A
Anežka ve skále
Arcilhář
Arcimág a jeho sluha
B
Baron Prášil
Bělouš a vraník
Bílý had
Bratříček a sestřička
Bratříček, sestřička a tři psi
Brémští muzikanti
Bubeník
C
Čas slonů
Cikánská princezna
Čarodějův učeň
Čertův ukoptěný bratr
D
Divodějný strom
Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Drakobijce
Dvanáctero bratrů
Dvanáctero lovců
E
Eletka a Žárováček
F
G
Gilgameš a Agga z Kiše
Gudrun
H
Havránka
Holínky z buvolí kůže
Honza Ježek
Honza silák
Honzíček a Grétička
Husopaska
Husopasky pláčou perly
Ch
Chlapec a had
Chytrá hloupost
Chytrá selská dcerka
Chytrý Martin
I
Ilja Muromec
J
Jak dva vandrovali
Jak Honza ke štěstí přišel
Jak ke štěstí skrze šest služebníků přišel
Jak se narodila pohádka
Jalovec
Jednoočka, dvouočka a tříočka
Jorinda a Joringel
K
Kmotřička smrt
Kohout se zlatým peřím
Kosmáček
Košile, meč a prsten
Kouzelná loď
Kouzelná torna, klobouk a roh
Kouzelný kůň
Kouzelný strom
Král Drozdí Brada
Královská hádanka
Královský syn a Ďáblova dcera
Krejčík a tři psi
Křišťálová koule
Kupecký syn a princezna
L
Labutí panna
Lesní chaloupka
Liška a vrána
Locika
Loupežnická jeskyně
M
Martin a velryba
Medvědí kůže
Modrá lucerna
N
Nebeská svatba
Nejkrásnější nevěsta
Nejmilejší Roland
Nemocný král a jeho tři synové
O
O muži bez srdce
O panně Mahuleně
O pejskovi a kočičce, jak si myli podlahu
O princezně která všechno viděla
O princi, který se ničeho nebál
O pyšné noční košilce
O rybáři a jeho ženě
O silném Honzovi
O statečném krejčíkovi
O věrném Janovi
O zlaté huse
O zlatém ptáku
Obr Paleček
Obrobijce
Obušku, z pytle ven!
Oslíček
Osmnáctero vojáků
O Myšince a splněných přáních
P
Paní Holle
Pasáček zajíců
Pidivousek
Poctivý Petr a jeho falešní bratři
Podivuhodná řemesla
Podivuhodný pták
Pohádka o jednom, co se učil bát
Poletuška
Polovina všeho
Popelka
Pravá nevěsta
Princezna a víla
Princezna Trina
Princezna z Ohňového zámku
Princezna ze Rmutného dolu
Ptačí král
Putování k ptáku Nohovi
Q
R
Rumpelniček
Řeznický tovaryš
S
Sedmikráska
Štestí a neštěstí
Šediváček
Šest služebníků
Šestero labutí
Šestka táhne světem
Šípková Růženka
Špatní kamarádi
Sedmero krkavců
Silák Vilík s tisícerem stigmat
Smíšek Ferdinand a zlatý jelen
Sněženka a Růženka
Sněhurka
Spanilá Růžička
T
Tři bratři
Tři chlapíci a obr
Trylkující a hopkající skřivánek
Tři hadí lístky
Tři hejkálkové
Tři královské děti
Tři labutě
Tři pírka
Tři přadleny
U
Uhlířský princ
V
V lese žijí čarodějnice
Víla na rybníce
Včelí královna
Věrná žena
Vřeteno, člunek a jehla
Vychytralý provazník
W
X
Y
Z
Žabí král
Žabí král, aneb železný Jindřich
Ze života polního šneka Ferdy
Živá voda
Zlaté království
Zlatovlásek
Zlatovláskové
Zlatý jelen

Tři pírka


 
Bratři Grimmové



yl jednou jeden král a ten měl tři syny. Zatímco ti dva byli chytří a rozumní, ten třetí mnoho nemluvil, byl prostomyslný, a tak mu říkali Hloupý Honza. Když král zeslábnul a cítil svůj konec, nevěděl, kterému ze svých synů má odkázat říši.


ak k nim pravil: „Vyjeďte do světa a kdo z vás mi přinese jemnější koberec, ten bude po mé smrti králem.“ A aby mezi nimi nenastala žádná váda, vyvedl je před zámek, fouknul do tří pírek a pravil: „Kam ta tří pírka poletí, tam půjdete.“


edno pírko letělo na východ, druhé letělo na západ, ale to třetí letělo rovně a neletělo daleko, nýbrž padlo za chvíli k zemi. Tak šel jeden bratr vlevo, druhý vpravo a smáli se Hloupému Honzovi, který zůstal bezradně stát u toho třetího pírka, co spadlo opodál.


loupý Honza si smutně sednul vedle pírka. Tu si najednou všimnul, že vedle pírko leží u padacích dveří. Zvedl je a pod nimi našel schody, po kterých sestoupil dolů. Přišel k dalším dveřím, zaklepal na ně a uslyšel zevnitř, jak někdo volá veselou průpovídku, aby jen vkročil dál a ničeho se nebál.


veře se najednou otevřely a Hloupý Honza tam uviděl v houfu malých ropušek sedět velkou, tlustou ropuchu. Ta se ho hned ptala, jaké má přání. A on byl odpověděl, že musí svému otci přinést ten nejjemnější koberec. Tu ropucha přivolala jednu ropušku a poručila jí přinést velkou truhlici. A když byla ropuška s tím nákladem přihopsala, ropuší královna truhlici otevřela a vytáhla z ní ten nejjemnější koberec na světe. Hloupý Honza jí poděkoval a vyšel zase nahoru.


i dva druzí bratři měli toho třetího za tak pošetilého, že věřili, že nic nenajde a nic nepřinese. A protože se tedy příliš s hledáním namáhat nemuseli, strhli první pasačce z těla šátek a ten přinesli otci domů.


tom samém čase přišel zpět i Hloupý Honza a přinesl tak krásný koberec, že když ho byl král spatřil, velmi se podivil a pravil: „ Má-li to být po právu, pak říše náleží tomu nejmladšímu.“ Ale ti dva bratři nedopřáli otci klidu a hučeli do něj, že je nemožné, aby se Hloupý Honza, který každou věc poplete, stal králem; a prosili jej, aby jim připravil jinou zkoušku.


u nakonec král pravil: „Ten zdědí říši, který mi přinese nejkrásnější prsten.“


yvedl syny opět před zámek, rozfoukal tří pírka a podle nich měli jíti. Ty první dvě letěly jedno na východ, druhé na západ, ale to třetí zase letělo jen kousek a kleslo k zemi vedle padacích dveří.


ak sestoupil Hloupý Honza zase dolů k ropuší královně a řekl jí, že musí přinést nejkrásnější prsten. Tu nechala ropucha zase přinést truhlici a tentokrát z ní vytáhla překrásný prsten, na kterém se blyštěl drahý kámen, a byl tak umně provedený, že by to žádný zlatník v zemi nedokázal.


i druzí dva bratři se zase Hloupému Honzovi smáli, kde asi hodlá hledat zlatý prsten, a opět se sami hledáním nenamáhali, nýbrž vytloukli zákolník ze starého kočárového kola a ten králi přinesli. Ale když byl Hloupý Honza otci ukázal svůj prsten, ten bez rozmyšlení pravil: „Tobě náleží říše.“


le ti dva bratři opět nedali otci pokoje, dokud jim třetí úkol neuložil, mají prý mu přivést nejkrásnější nevěstu, pak ten, koho dívka bude nejspanilejší, dostane království. Potřetí vyšel starý král před zámek a peříčka rozfoukal a to třetí zase spadlo nedaleko.


ak sešel Hloupý Honza opět dolů k ropuší královně a pravil jí, že nyní potřebuje krásnou dívku. A ona mu pravila, že to je velmi jednoduché, vydlabala žlutou dýní a zapřáhla do ní šest bílých myšek. Tu se jí Honza zeptal, co si s tím počne a ona mu pravila, aby do toho kočárku posadil některou z ropušek. Tak Honza nazdařbůh hmátnul do houfu ropušek a jednu posadil do dýňového kočárku. Sotva ropuška dosedla, proměnila se v krásnou dívku, dýně v kočár a ty myšky v koně. Tu ji Honza radostně políbil, pohnal koně k běhu a jeli ke králi.


eho bratři také přišli, ale opět se ani v nejmenším nenamáhali, nýbrž popadli první dvě hezké selské selky a ty králi přivedli. Když všechny dívky král viděl, pravil Hloupému Honzovi: „Tobě, můj nemladší, patří po mé smrti královská koruna.“


le ti dva bratři unavovali uši starého krále ustavičnými stížnostmi a převelikým křikem, jak pak ten hlupák může být králem? A nakonec si oba přáli, aby byl v sále zavěšen kruh, kterým dívky musejí proskočit; neboť jejich selské dívky jsou silné a ta krasotinka je jistě slaboučká a při tom skoku zahyne, tak si oba myslili.


rál tedy svolil. Nejprve skákaly ty selské dcerky, ale protože byly nemotorné, při tom skoku si polámaly údy. Nakonec skákala ta ropuší princeznička a ta skočila tak lehce jako jelínek, že všechny námitky rázem ustaly.


ak Hloupý Honza dostal korunu a až do smrti moudře vládnul
Doporučuji:
Kostkované pohádky Dády Kostkové